Máma na míru

 

Plánovala jsem si být nejlepší matkou. Nejlepší matky zažijí přirozený porod, kojí alespoň do roku dítěte, ví všechno o látkových plenách a taky je používají (respektive používají je jejich děti..), na své dítě mluví klidným hlasem, vaří z bio potravin, znakují, quiet book začnou šít ještě v těhotenství (chce to čas a je to krásný dárek k prvním narozeninám!), 2x týdně chodí s dítkem plavat a cvičit, neustále si s dítětem povídají a vše důsledně popisují, aby mu rozšiřovaly slovní zásobu, plánují individuální očkovací kalendář, do nákupního vozíku dítě posadí až poté, co vlhčeným ubrouskem s antibakteriální složkou přetřou rukojeť, ...

Taky jste to slyšeli? Znělo mi to logicky a byla jsem připravená na to, že většinu z výše zmíněných dobře míněných rad převedu do své mateřské praxe. Jedna za druhou začínala selhávat, jenže já jsem se z toho nezhroutila. Přijala jsem tu možnost, že možná nebudu nejdokonalejší matkou podle posledních trendů.

Mnohem důležitější se pro mě stalo být tou nejlepší mámou svému dítěti. Jako šitá na míru právě a jen pro něj!

Náš Jonáš (14 měsíců) je dítko čilé, energické, nesmírně chytré (občas až vychytralé), vytrvalé, osobyté, milující (protože milované) a veselé. Je to typický chlap, raději kus masa, než nějaké to mléko (tomu mateřskému moc nedal). Znakovací pokusy - ani po třech měsících nebyl efekt větší než nulový. Při přebalování uběhne i několik desítek metrů (zkuste si nasadit mu jednorázovou plínu, vynásobte své úsilí cca 3x a vyjde vám, jaká legrace je oblékat mu plínu látkovou). Cvičení (rozumějte aktivity plné říkanek, písniček, tanečků a různých pohybových prvků) - totální ignorace. (Poslední pokus zapojit se do předvánočních hrátek organizovaných místním mateřským centrem skončil hrou s hasicím přístrojem, který Jonáš objevil kdesi v koutě, když už nemohl vytahovat talířky a hrníčky z nastražených skříněk!) Plavání - kromě potápění prostě pod jeho úroveň (tedy řev na celý bazén). Od chvíle, kdy dokázal uchopit předmět do ruky, zvládá bravurně zavést si daný předmět také do pusy, takže mi časem nezbylo než smířit se s ochutnáváním trávy, listů, kamínků, písku, hlíny, kytiček, klacíků a dalších, a vysvětlit sobě i druhým jeho počínání a moji lehkou rezignaci na hygienu slovy "on si tak buduje svoji imunitu".

Nade vše je mi Jonášova spokojenost, i za cenu toho, že nebudu splňovat kritéria moderní supermatky. Sice mi to trvalo, ale ona ta mateřská role se prostě dopředu nastudovat nedá a říkám si, že lepší zjistit náš správný směr pozdě, než ho nikdy nenajít. Žádné "biomatce" neberu její přesvědčení, stejnětak maminkám, které s dětmi proplouvají bazénem přes opičí dráhu! (Vždyť je to zábava!!!) Jen...my našli o něco víc štěstí v totálně neřízeném řádění, přerovnávání knihovny, vaření, přebírání kamínků a spouštění autíček ze stolu ;-)

A co vy? Napište mi, co dělá Vaše děti šťastné!

Vaše MNM


 

 

 

 

 

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Anketa

Jaká je nejoblíbenější aktivita Vašeho dítěte (Vašich dětí) ?

Jiná 7 8%

Celkový počet hlasů: 88

Tvorba www stránek zdarma Webnode